I když je ta zima, tak pořád chodím s tátou o víkendu na procházky.

Já se totiž vyblbnu všude….najdu si kus klacku nebo uschlou větev a hned si mám s čím hrát…nebo dělám stopy ve sněhu jako zvířátka apod.

Jednou jsme vyrazili do Unhošti na Rybárnu…prošli jsme se kolem rybníčka a bylo to moc fajn.

Jindy chodíme jen po Chýni, ale hezky okruhem okolo, kde potkáte tak maximálně běžkaře či pejsky na procházce.

To pak mám já všechen sníh pro sebe a pro svoje blbiny 🙂 Tatínek nestačí fotit, co já furt vymýšlím.

Tohle je například tzv. „ovečková fotka“. To se celá zahrabu do sněhu (no táta mi trochu pomůže), tak že mi kouká ven jen hlava. A říkám tomu prostě ovečková fotečka. To bych mohla dělat taky furt!

Ve sněhu se prostě válím hrozně ráda…jako by mě to vůbec nestudilo! A taky se přiznám, že ten sníh ráda jím…a rampouchy 🙂

Letos máme nějak dlouhou zimu. Dospěláci už brblaj, že by mohlo přijít jaro, ale mě to teda vůbec nevadí. Alespoň si užívám sáňkování a blbnutí ve sněhu.

Většinou chodím jen s mámou a občas někoho na svahu potkáme. Ale o víkendu se mi poštěstilo a šla jsem i s Lucinkou a jejím tatínkem.

To jsme si to pořádně užily. Jezdily jsme spolu na sáňkách, blbly jsme a dělaly andělíčky ve sněhu.

A dokonce jednou jsme si hrály před barákem…nahromadila se tam spouuuusta sněhu a tak nám máma začala stavět iglů. Vyhrabala nám takovou díru, že jsme se tam obě vešly a byly schované. To byla sranda!

Škoda, že Lucinka chodí do školky a tak si nemůže se mnou hrát častěji! 🙁