V květnu jsem taky byla s mámou a tátou na brigádě. V Dětské aleji se totiž dělala cestička, po které by se pohodlně jezdilo kočárkama, kolama a hlavně chodilo 🙂

Všichni i já jsme makali – rozváželi materiál, rozhrabovali od rybníka Bašty až po konec u Strahovského rybníka.

I Lucinka s rodiči přišla pomoc, tak jsme pracovaly spolu. Byla to pro nás zábava.

Tak příště až půjdem na procházku, či zalét svoje stromečky, tak hezky pohodlně po cestičce.

Měsíc květen byl ve znamení návštěv.

Nejprve k nám zavítaly sestřenky Terezka a Elinka s rodiči.

Pak jsem jela s tátou na návštěvu k Andráškovým. Mamka byla na kurzu, co dostala od táty k narozeninám, tak jsme jeli sami. Z minulé návštěvy už jsem si Aničku a Toníčka pamatovala, tak jsem byla v pohodě a ve svém živlu.

Byli jsme i u jejich babičky na zahradě…tam jsem vozila kolečko, zalévala, houpala se na houpačce apod. Bylo to fajn a celý den rychle utekl. Tak příště zas u nás!

A musím ještě zmínit kamarádku Báru a Anežku. Bára bydlí přes kopec na Kamenici a vídáme se docela často. Tak konečně máma udělala i pár fotek, jak spolu malujeme a hrajeme si pod stolem.

A Anežka bydlí v Praze, ale přijela za mnou s tetou Klárou na návštěvu. Dlouho jsme se neviděly, ale den jsme si užily a mámy zas pokecaly. Teta Klára čeká druhé miminko, tak snad se uvidíme ještě než se prcek vylodí.

Daliborek od tety Martiny měl v květnu oslavu svých 3. narozenin. A pojal to velmi netradičně.

Pozval nás do Višňovky u nás a tam jsme opékaly na ohýnku buřty. Kromě Daliborka tam byla Lucinka, Metoděj, Prokop, Ondra s novorozenou ségrou Terezkou, Mariánka atd.

Průběžně jsme všichni pobíhali všude ­ holt lákadla ve formě kamínků, lezecké stěny a různých prolézaček dělaly své. Ale myslím, že to byla fajn oslava. Ještě jednou „Vše nejlepší Daliborku!“

Tohle jaro je venku furt vedro. A tak razíme neustále s rodiči na výlety do přírody.

Objevili jsme také kouzlo obory Hvězda.

Táta moc do města nechce chodit, ale tady se mu líbí.

Vždycky tu najdeš cestu ve stínu, spoustu prostoru, přírody a jsou tu i hřiště. Takže já mám kde běhat a hrát si na pejska (aportovat umím docela dobře) a dělat blbosti a pak si užiju vždy i hřiště.

Je to tu obrovské a tak se docela dost nachodím. Už se těším až tu někdy budu jezdit na kole jako ty větší děti.

Jelikož jsem na Velikonoce byla u babičky na Moravě, tak jsem se neviděla s mojí prababičkou a pradědečkem.

A tak jsme za nimi vyrazili všichni na návštěvu do Mladé Boleslavi.

Mají starého pejska a toho jsem nesměla už vůbec zlobit, ale pak jsme ho vzali ven na procházku s mámou a tátou a dokonce mi ho dovolili vodit.

U prababičky jsem se předvedla jako hodná holčička a doufám, že si mě užili. Příště jim musím dovézt nějaké moje fotky.