Category:anicka-2-rok’
Anglie – velký výlet – část 3 (Glasgow, Arran)
- by dadulka
Po Edinburgu jsme jeli na celý den do Glasgow. To je hlavně univezitní město…nic moc architektura, památky atd. No moc nás nenadchlo. Našli jsme pár kešek…vesměs malé magnetické..takže nic moc zajímavé. Prošli ho a nejvíce se mi líbilo honit holuby na náměstí. To jsem si opravdu užila neb jich tam bylo spousta. Jeden starý pán ke mě přišel a dal mi jednu libru, prý pro štěstí (to je britský zvyk…malým dětem se dávají penízky pro štěstí). Máma mi ji schovala a dala do mého deníčku na památku.
Po dnech strávených ve městech jsme vyrazili do přírody – na ostrov Arran. Ten je nahoře ve Skotsku a jeli jsme tam trajektem. To se mi moooc líbilo. Chtěla jsem celou cestu stát u okénka a koukat do moře. A co se mi taky nestalo?! Vyšla jsem s mamkou a taťkou taky nahoru na palubu, abych se podívala jak to tam vypadá a tam byl takový vichr, že mi sebral dudlíka z pusy a ten odlítl do moře rybičkám. Tak máma na ostrově musela sehnat nový dudlík 🙂
Arran je ostrov docela malý (10×20 km) a rozhodli jsme se ho celý objet dokola. Příroda je tam krásná, všude ovečky, hory. Počasí nám ale nepřálo a dost často pršelo. Ale I tak jsem něco s rodičema nachodila a občas mě máma I nesla či vezla v kočárku. Při jedné procházce zase mezi ovečkama, ale začalo pršet a tak hrozně foukat, že jsem se jen tulila k mámě a bála se.
Máma to tedy zabalila a šla se mnou zpátky čekat do auta na tátu. Ten ještě kousek pokračoval po cestě dál, ale když zahučel do potoka po kolena a namočil foťák, tak to taky zabalil a vrátil se. Večer jsme pak dojeli do kempu, který byl na krásném místě…ze tří stran vysoké hory jak v Alpách, moře ze čtvrté strany. Vybavený byl taky suprově. Ale byl hrozný vítr a…..nemohli jsme postavit stan. Ten jsme měli vypůjčený od syna Boba a byl pro nás veliký a v tom větru se z něho během chvilky stala vzducholoď. Já jsem jenom řvala, neb nemám ráda moc stanování a vůbec ne vítr. Mamka pak došla vypůjčit palici na pořádné zatlučení kolíků a nějací tři důchodci, kteří v kempu pobývali nám přišli pomoc stan postavit a nakonec se podařilo. Takže jsme měli nakonec kde spát. Ale byli jsme úplně vyřízení…navíc jsme zjistili po nafouknutí matrace, že u ní chybí víčko a tak se nám hned vyfoukla…naštěstí jsme měli I pár karimatek a tak já jsem spala na měkkým a v teplíčku…tu noc totiž byla ještě dost zima..tak 8 stupňů max.
Ráno máma fénem sušila tátovi boty a táta fénoval foťák :)) no sranda…sbalili jsme zas vše do auta a jeli dál. Při jedné z procházek jsme viděli tuleně, jak se vyhřívá na hladině. Stihli jsme i projít hrad a šup zpátky trajektem domů k tetě a strejdovi. Bylo tam ale krásně, kdyby bylo lepší počasí, tak by to bylo na delší pobyt.
Anglie – velký výlet – část 2 (Edinburgh)
- by dadulka
Pak jsme vyrazili do Edinburghu. Nejprve do místní ZOO, který je moc pěkná, trochu menší než pražská. Mají tu hoooodně tučňáků, různé druhy a každé ráno tu mají procházku přes ZOO mezi lidma.
To jsme bohužel nestihli, ale viděli jsme např. Mrože. Po ZOO jsme dojeli do centra města na Princess street a vypravili se ho co nejvíce projít. Vyšli jsme nahoru na Nelsonův památník. Z něho byl krásný výhled, rodiče se ale museli vystřídat, neb nahoru vedly úzké točité schody..nic pro mě. A když byl táta nahoře, tak jsem se tak pročůrala, že mě musela máma totál přebalit a převlíknout. Z toho vznikla moje známá fotka “místního homelesáka” 🙂
Prošli jsme trochu město a zašli na poslední chvilku před zavřením do Národní galerie, kde byly krásné a hlavně šíleně velké plátna. Když jsme vyšli ven, tak byl slejvák jako hrom a večer, tak jsme to zabalili a počkali na autobus, který nás odvezl na parkoviště, kde jsme ráno nechali autíčko. Do Edinburghu jsme se tedy vrátili ještě druhý den – a hned zašli na místní hrad. Je to obrovský komplex více budov, v každé je nějaká výstava vztahující se ke Skotsku nebo Edinburgu. Co jsem neviděla, ale prý bylo krásné, byly korunovační klenoty (teda spíš jejich kopie), žezlo a koruna. Strejda Bob říkal, že když je královna ve Skotsku, tak si je tady půjčuje.
Po hradu jsem byla tak unavená, že mamka se mnou kroužila kolem, abych usnula a táta mezitím byl v Camera Obscura. To bylo něco pro něj – hologramy, hrátky se světlem atd. Pak jsme dali oběd a honem jsme se vydali projít zbytek města. Vydali jsme se I ke Skotskému parlamentu…sídlí v nové budově, která sem ale moc nezapadá a lidem se nelíbí. No mě se líbila hlavně ta voda před ní :). Dovnitř jsme se bohužel nepodívali, neb už zavřeli. S tím jsme se bohužel setkali dost často v UK…otvírají ráno pozdě (po 9 či 10 hod.) a zavírá se brzo (15, 16 hod.).
Anglie – velký výlet – část 1 (Tillicoultry, Gartmorn Dam)
- by dadulka
Na začátku května, hned po maminčiných narozkách, jsme se sbalili a vyrazili na letiště. Ještě jsem nikam neletěla a tak rodiče čekali, jak budu reagovat. Čekání na letadlo jsem si zkrátila spánkem, zpříjemnila chozením na jezdících pásech a do letadla nastoupila jako první. Miminka mají přednost, takže žádné čekání ve frontě 🙂
V letadle bylo spousta věcí, co jsem musela prozkoumat – návod na evakuaci apod., časopis, ostatní cestující, sedadlo přede mnou a samozřejmě okénko ven. Pozorovala jsem bedlivě, co se děje venku a ani nevím, že mě máma připoutala k sobě. A za chvilku už jsme vzlítli a já si toho snad ani nevšimla. Koukala jsem ven a tam najednou byly mráčky a malé domečky, stromečky atd. To se mi líbilo. Celou cestu jsem byla u někoho na klíně nebo sama na sedadle, které nám uvolnila jedna paní a vůbec jsem nezlobila.
Po dvou hodinách jsme přistáli, zase jsem si toho ani nevšimla a prodrali se až ven do haly. Tam na nás čekala už teta Liz. Společně jsme šli do centrály autopůjčoven vyzvednout autíčko, které táta buknul.
Když jsme přimontovali vypůjčenou autosedačku a táta se trochu seznámil s autíčkem, tak jsme spolu s tetou vyrazili k nim domů. U nich jsme totiž měli “základnu”. S cestou si táta nemusel dělat starosti, protože jsme jeli za strejdou Bobem. Teta Liz a strejda Bob bydlí necelou hodinku od Edinburgu ve vesničce, kde kolem dokola jsou samé hory. Krásný výhled. Mají malý baráček, kde nám dali k dispozici jednu ložnici a jednu koupelnu a vůbec tam pro mě a rodiče měli vše připravené. Vypůjčili jídelní židličku, připravili hračky a teta mi vždy něco dobrého uvařila.
U tety a strejdy jsme pobyli pár dní, já si na ně hned zvykla a chodila jsem se k nim přitulit a blbla jsem s nima..no prostě pohoda. Od nich jsme vyráželi na první výlety.
První den jsme jeli jen poblíž na přehradu Gartmorn Dam, táta si musel zvykat na jízdu na druhé straně a hlavně i na ovládání auta. Přehradu jsme celou obešli, zkoušeli najít i nějaké kešky, ale vesměs neměli štěstí.
Na srazu v Příbrami
- by dadulka
Na začátku června jsem jela s mamkou autobusem do Příbrami, abych navštívila nejprve tetu Dikobrázka s Petruškou a pak na sraz s tetama.
Petruška už povyrostla, ale ještě je to pro mě mimi 🙂 Půjčila jsem ji svoje knížky a udělala malá na nožičku, ale hrát si s ní ještě nemůžu. Mamky nás vzaly na procházku, aby jste se prospaly.
Po obědě jsem ale s mamkou musela přejít k tetě Katce, kde jsme měli sraz ještě s tetou Martinou a Dášou. Ty vzaly s sebou taky své ratolesti, takže nás tam bylo celkem 6 dětí a 4 baby 🙂
Běhali jsme po zahradě, hráli si na písku, blbli s bazénkem a občas pohoupali nejmladší Verunku. Ta je nejnovější přírůstek do naší party…jsou ji teprve tři měsíce a je úplná kopie svého bráchy Kubíka.
Odpoledne jsme si užili všichni…ale hrozně rychle uteklo. Musely jsme s mamkou zas na bus do Prahy..já už stejně mlela z posledního a než přijel autobus, tak jsem vytuhla.
Tak příště snad nadýl!
Výlety do přírody – hledání kešek
- by dadulka
S mamkou a taťkou jezdím často do přírody a hledáme tzv. kešky. To jsou takové ukryté „poklady“ a já se při tom hledání i vyblbnu – zkoumám les, kamínky po cestě, zvířátka, kytičky atd. Všechno chci zkoumat a kytičky zásadně hned trhám. Mamka říká, že holt do botanický teď se mnou nemůže…jako proč???
A co je úplně nejlepší…no když se zastavíme i na hřišti a já můžu sjíždět po skluzavce, dovádět v písku, pohoupat se apod. To jsem ve svém živlu. Teta Marta mi ušila super kalhoty na
písek, takže můžu dělat cokoliv a mamka nemá stresy, že se zamažu apod.
No a kde jsem tedy všude v dubnu byla?
V Žebráku a okolí:
V Liberci v ZOO a ve městě:
V Liberci je nejstarší ZOO v republice, tak jsem ji musela navštívit jako první 🙂 Zvířátka se mi moc líbí a tak jsem pobíhala a ukazovala z jednoho na druhé. Viděla jsem koníky, lamy, zebry, slony, žirafy, gorily, bílého tygra, tučňáky, spoustu ptáčků apod. V dětské Zoo jsem se vůbec nebála koz a pobíhala za nima a šahala na ně. Když mi žirafa přišla dát pusu přes sklo, tak jsem se vůbec nebála a nadšeně plácala rukama do skla 🙂 No a taky super byli lachtani…no voda, to je holt moje. Plavali a dva si spolu hráli a bylo tam spoustu bublinek.
No po obědě jsem ale vytuhla v kočáru a centrum města skoro prospala. Ale na náměstí jsem se probudila, aby mi neutekly velikonoční trhy. Procaptala jsem se náměstím i Pražskou ulicí a po celém dni jsme unavení jeli zpátky k autu tramvají…to je něco jako vláček..prostě super!
Taky jsme byli v Lánech. Tam prý jezdí pan prezident na zámek. No nevím, kdo to je, ale hrát si se mnou nechtěl. Nějací páni v uniformě nás k němu nepustili a hlídali všechny cesty
do zámku. Tak jsme prošli zámecký park, město, hřbitov, oboru i okolí. Místo oběda jsme si udělali piknik v lese a večer unavení a ucapkaní jsme dojeli dom.
tady vypomáhám hlídat prezidenta 🙂
Jednou v podvečer po výletě jsme zajeli do Hostivic k tetě. Rodiče si tam užili grilování a pokecali s tetou, strejdou a taky se strejdou Míšou. Toho jsem dlouho neviděla, neb byl ve Francii a myslel si, že se ho budu bát…ale nene…já mám pro strach uděláno 🙂
Na stole bylo spousta dobrůtek…tak jsem si dala do nosu – jahůdky, křupky, chlebík, okurku, mrkev….mňam.
